Webhosting vs. VPS: roli hraje výkon, bezpečnost i škálování

Než si představíme konkrétní problémy, které se u webhostingu mohou vyskytnout, ve zkratce se podívejme na to, jak taková služba funguje a čím se liší od virtuálního serveru. Samotný princip webhostingu totiž úzce souvisí s jeho nevýhodami.

Základem pro webhosting i VPS je fyzický server. V případě webhostingu jsou na jednom serveru stovky a někdy dokonce i tisíce zákazníků, kteří zdroje serveru sdílí a navzájem se v mnoha ohledech ovlivňují. U VPS jsou na jednom serveru obvykle desítky zákazníků, přičemž každý z nich má přesně vyhrazené zdroje, jako je CPU, RAM nebo kapacita disku, a zároveň jsou jednotlivé virtuální stroje od sebe izolované, takže by se ve většině případů neměly navzájem ovlivňovat.

Výkon a bezpečnost

Právě sdílení zdrojů může mít u webhostingu za následek zpomalení webu. Problém nastává nejčastěji během denní špičky u webů, které jsou na stejném serveru jako projekty s vysokou návštěvností. V takovém případě nemusí být výkon serveru pro všechny dostačující a weby se začnou zpomalovat nebo dokonce vypadávat.

Vaši „sousedé” na serveru navíc znamenají i potenciální bezpečnostní riziko. Tím, že od sebe nejsou jednotlivé webhostingy izolované, může bezpečnostní díra na jednom z nich ohrozit všechny ostatní na serveru.

U VPS nebo dedikovaného serveru vám nikdo do vašich vyhrazených parametrů nezasahuje. V případě VPS, které běží na jednom serveru, k určitému ovlivnění dojít může. Díky větší izolovanosti a mnohem nižšímu počtu zákazníků na stejném serveru je však riziko výrazně menší.

Správa a přizpůsobení

Správa webhostingu probíhá na úrovni celého serveru a má ji kompletně na starosti poskytovatel. Pro zákazníka je připraveno uživatelsky přívětivé rozhraní, kde si nastaví vše potřebné jako třeba SSL certifikáty, DNS záznamy nebo si na pár kliků nainstaluje redakční či e-shopový systém. Nemusí tak nic moc řešit a vše zvládne i bez větších technických znalostí.

Oproti tomu zákazníci virtuálního nebo dedikovaného serveru dostávají tzv. root přístup ke svému serveru. To znamená, že jsou správci s nejvyšším oprávněním a musí se starat o všechny aktualizace a zabezpečení. Na druhou stranu ale mají o mnoho větší možnosti, jak si server nakonfigurovat, co na něj nainstalovat a mohou například provádět změny v ApacheApacheApache je nejpoužívanější webový server, tzn. že dodává prohlížečům jednotlivé webové stránkyvíce, Nginx nebo PHP.

Pro uživatele, kteří nemají administrátorské znalosti, může být problém zejména používání příkazového řádku u linuxových serverů, ve kterém správa na root úrovni probíhá. Na internetu sice najdete mnoho návodů, ale ne vždy je chuť a čas se jimi prokousávat. Naštěstí však existují hned dvě možnosti, jak trápení s příkazovým řádkem obejít.

Tou první je nainstalovat na svůj virtuální nebo dedikovaný server ovládací panel. Ten poskytuje grafické rozhraní, které je srovnatelné s panely pro ovládání webhostingu. Mezi nejpoužívanější ovládací panely patří cPanel, Plesk nebo ISPmanager. Právě poslední jmenovaný nabízíme k našim serverům a sepsali jsme i důvody, proč jsme si zvolili právě ISPmanager.

Pokud si nevěříte na administraci přes ovládací panel, nemáte na ni čas nebo si prostě jen chcete být jistí, že je vše aktualizované, zabezpečené a pod drobnohledem specialistů, je druhou možností přenechat správu serveru administrátorům z datového centra. Někdy se taková služba také nazývá managed server, případně managed VPS či cloud. V mnoha případech může takto řešená administrace ušetřit nejen čas, ale ve výsledku i peníze.

Možnosti škálování

Samotný princip webhostingu škálování neumožňuje, protože pokud uživatel nemá vyhrazené zdroje, není co škálovat. Stabilita webu je tak v podstatě loterie, u níž nevíte jestli si z klobouku nevytáhnete „sousedy”, kteří budou mít ve špičce takový provoz, že zdroje serveru zkrátka nebudou stačit a weby na něm uložené se začnou zpomalovat nebo dokonce padat.

U VPS dostane zákazník vyhrazené zdroje podle svého výběru. Není nikým ovlivňován a výkon serveru má tak plně ve svých rukou. V případě, že provoz na jeho projektu neočekávaně roste, může zdroje navýšit a škálovat tím výkon virtuálního serveru.

Ačkoliv s trochou štěstí na „sousedy” může zpočátku webhosting pro menší e-shop nebo blog stačit, vyplatí se myslet dopředu a zodpovědět si základní otázky: Očekává se, že bude návštěvnost projektu růst? Budu přidávat další weby nebo aplikace? Můžu si dovolit výpadky a problémy při případné migraci z webhostingu? Realistickým plánem do budoucna můžete mimo jiné předejít i nepříjemnostem spojeným s migrací webu.

Cena

V tomhle ohledu vyhrává samozřejmě webhosting. Pořídit ho lze řádově za desítky korun měsíčně, zatímco ceny virtuálních serverů začínají kolem stokoruny a můžou se vyšplhat až do tisíců v závislosti na výkonu a použitých technologiích. K ceně VPS je navíc případně třeba připočítat cenu za ovládací panel či další doplňkové služby. U kvalitních dedikovaných serverů se pak pohybujeme v tisících, ty se však většinou nevyužívají jen pro chod webu, ale může na nich běžet klidně i celá infrastruktura firmy.

Cenový rozdíl mezi webhostingem a VPS se ovšem velmi rychle začne stírat ve chvíli, kdy chcete provozovat více webů. Na jednom webhostingu lze totiž obvykle mít jen jednu doménu. S další doménou si pak musíte pořídit nový webhosting nebo sáhnout po dražším multihostingu. V případě VPS ale můžete mít v rámci jednoho hostingu neomezený počet domén a webů, jedinou limitací je zvolený výkon virtuálního serveru.

Rozhodně existují situace, kdy bude webhosting stačit. Můžou to být různé pokusné weby nebo testovací stránky. Ambicióznější projekty, které se chtějí prosadit a mít vše pod kontrolou, což klidně může být i osobní blog s pomyšlením na vysoký traffic, by si ale měly webhosting pořádně promyslet. Těch ušetřených pár stovek měsíčně totiž může při troše smůly znehodnotit stovky hodin práce na kvalitním obsahu.