Debian, Ubuntu či Rocky Linux – znáte oblíbené linuxové distribuce?

Vydání svobodného linuxové jádra na začátku devadesátých let odstartovalo vývoj velkého množství (vyšší desítky až stovky) různých linuxových distribucí. Některé vznikly jako derivát jiného linuxového systému, další byly postaveny takřka „od nuly” na linuxovém jádře.

Zatímco v oblasti osobních počítačů si linuxové systémy ukously jen malý podíl na trhu, v ostatních IT oblastech mají často vůdčí postavení. Třeba více než dvě třetiny telefonů používají operační systém Android. Linux je také oblíbenou volbou pro servery a IT infrastrukturu a hojně se používá na nejvýkonnějších superpočítačích světa.

Mezi populární linuxové systémy patří například Debian, Ubuntu či CentOS, respektive distribuce, které ho nahradily (např. Rocky Linux, AlamaLinux nebo CentOS Stream) poté, co jeho vývojáři oznámili předčasné ukončení podpory.

Debian

Jednou z nejstarších linuxových distribucí je operační systém Debian, vytvořený už v roce 1993. Od svého počátku je vyvíjen širokou komunitou dobrovolníků. Ačkoliv se pro osobní počítače používá stále méně, je oblíbenou distribucí pro serverové instance, a to hlavně kvůli své stabilitě a snadné údržbě.

Nové verze Debianu vychází s většími časovými intervaly (přibližně co 2 roky), než je tomu u mnoha jiných distribucí. Pro některé typy projektů však může být konzervativnější vývoj výhodou. Debian také nabízí celou řadu uživatelských rozhraní, a to GNOME, XFCE, KDE, MATE, Cinnamon, LXDE a LXQT.

U Debianu existují LTS (long term support) a STS (short term support) edice, které slibují delší či kratší podporu a udržování dané verze. V případě LTS se obvykle jedná o 5 let, u STS o 3 roky. Podporu u Debianu obstarává skupina dobrovolníků.

Dalším důvodem, proč sáhnout po operačním systému Debian, je jeho vlastní balíčkovací systém APT (Advanced Packaging Tool). Ten se využívá pro updaty operačního systému pomocí souborů ve formátu DEB. Balíčkovací systém Debianu je velice propracovaný a lze přes něj jednoduše provádět správu.

Srovnání uživatelských rozhraní KDE, GNOME, XFCE a LXDE, které jsou hojně využívány v linuxových distribucích. Zdroj: Youtube.com

Ubuntu

Operační systém Linux Ubuntu z roku 2004 vychází z Debianu a sdílí s ním tak mnoho vlastností. Pracuje například se stejným balíčkovacím systémem (APT), takže rovněž nabízí snadnou správu aktualizací.

Za jeho vývojem stojí společnost Canonical, která vydává i několik dalších derivátů Ubuntu, jako je například Kubuntu, Xubuntu, Lubuntu (u všech tří je hlavním rozdílem jiné uživatelské rozhraní) nebo Edubuntu (zaměřené na vzdělávání). Kromě firmy Canonical se na vývoji podílí i komunita dalších programátorů, včetně těch, jenž stojí za Debianem.

Významným rozdílem oproti Debianu je rychlost vydávání nových verzí. Ubuntu se totiž aktualizuje každý půl rok, vždy v dubnu a říjnu. Podle roku a měsíce vydání také označuje své verze. Ta první, z října 2004, měla označení 4.10, poslední release z dubna 2022 zase nese označení 22.4.

Tím ale kreativa firmy Canonical nekončí. Každá verze Ubuntu má svůj originální název, který se skládá z přídavného jména a zvířete začínající na stejné písmeno. Ta současná (Ubuntu 22.04) se nazývá Jammy Jellyfish (šťastná medúza). V minulosti se verze například jmenovaly: Breezy Badger (svěží jezevec), Hirsute Hippo (huňatý hroch) nebo Bionic Beaver (bionický bobr). Také samotný název Ubuntu není náhodná změť písmen, ale znamená v zuluštině „lidskost ostatním”.

Ubuntu, stejně jako Debian, vydává LTS a STS verze. Zatímco LTS slibují shodně podporu 5 let, STS verze zaručují podporu jen na 9 měsíců. Verze s LTS bývají vydávané pravidelně, každý sudý rok v dubnu. Poslední LTS verze je tak čerstvě z dubna 2022.

Jako uživatelské rozhraní používá Ubuntu GNOME. Dříve však společnost Canonical vyvíjela své vlastní uživatelské rozhraní Unity, které bylo součástí Ubuntu a používalo se souběžně s edicí Ubuntu GNOME. Od verze 17.10 ale vývoj Unity ukončili a používají pro Ubuntu pouze rozhraní GNOME.

CentOS a jeho nástupci

Operační systém CentOS byl věrnou kopií RHEL, linuxového operačního systému z dílny Red Hatu, který je určený pro komerční sféru a zahrnuje placenou podporu, servis a přístup k webové službě Red Hat Network. Jedná se však stále o open source, tedy systém s otevřeným kódem, který může kdokoliv vzít a upravovat (musí však odstranit chráněné prvky Red Hatu).

Jednou ze spolehlivých stálic, která věrně RHEL kopírovala, byl právě operační systém CentOS. Podpora pro jeho nejnovější major verzi CentOS 8 měla původně skončit až v roce 2029. Jeho vývojáři – CentOS Project – ale nečekaně prohlásili, že podpora i další vývoj skončí již v prosinci 2021 (ačkoliv podpora pro CentOS 7 běží až do června 2024). Jako důvod uvedli, že se chtějí soustředit na CentOS Stream, který má původní projekt nahradit. V čem je tato alternativa jiná?

CentOS Stream

Operační systém CentOS Stream vyšel v listopadu 2019 společně s CentOS 8. V počátku obě distribuce odlišoval jen způsob updatu na nové verze. Zatímco u CentOS 8 vycházely jednotlivé minor verze (např. 8.1, 8.2 atd.) kopírující s určitým zpožděním stejné verze RHEL, CentOS Stream byl a je updatovaný průběžně (tzv. rolling release).

Žádné minor verze proto neexistují. Změny se do kódu zakomponují hned, jakmile je k dispozici otestovaný balíček s novou aktualizací. V důsledku tak bývá CentOS Stream pravidelně o kus popředu oproti nejnovější verzi RHEL.

Co z toho plyne pro uživatele? Na jedné straně se rychleji projeví opravy chyb a nové funkcionality. Na straně druhé stojí otázka stability. Ačkoliv by se vždy mělo jednat o otestované balíčky, některé nedokonalosti se ukážou až v reálném provozu. CentOS Stream tak mnozí považují za něco jako testovací beta verzi RHELu a preferují původní koncept, který vycházel v minor verzích s určitým zpožděním.

Rocky Linux

Podobně jako AlmaLinux vznikl i Rocky Linux jako reakce na díru na trhu po CentOS. Založení projektu navíc inicioval spoluzakladatel samotného CentOS Gregory Kurtz, aby pomohl zachovat původní formát vydávání.

Rocky Linux tak pokračuje v centosovské tradici minor verzí, jež jsou binárně kompatibilní s RHEL. Mimochodem jméno „Rocky” odkazuje na dalšího spoluzakladatele CentOS Rockyho McGaugha. Podpora Rocky Linux 8 je navíc přislíbena, stejně jako původně u CentOS 8, až do roku 2029.

Do projektu se od začátku (prosinec 2020) zapojila silná vývojářská komunita a první release byl vydán již v červnu 2021 jako Rocky Linux 8.4. Další minor verze – 8.5 a 8.6 – zvládli programátoři poskytnout už za 6 dní po vydání příslušné verze RHEL. Nedávno – 18. 5. 2022 – však vyšla major verze RHELu a na tu potřebují vývojáři více času. Předpokládaný termín releasu na Rocky Linux 9 se odhaduje na červen až červenec 2022.

CentOS Stream, Rocky Linux i AlmaLinux (stejně jako klasický CentOS) používají aktualizační balíčky ve formátu RPM (Red Hat Package Manager). Pro správu se pak využívá nástroj Yum (Yellowdog Updated, Modified), případně jeho novější verze s názvem DNF (Dandified YUM).

Jakou linuxovou distribuci vybrat?

Výše zmíněné linuxové distribuce jsou pro použití na serveru jedny z nejoblíbenějších a jelikož sdílí stejné linuxové jádro, bude i většina vlastností velmi podobných. Hlavní rozdíly se tak týkají frekvence a způsobu vydávání nových verzí, stability, možnosti podpory a případného binárního kopírování s komerčně vydávanými distribucemi (v tomhle případě RHEL). Rozhodující je samozřejmě také účel použití linuxové distribuce.

Pro projekty vyžadující vysoce stabilní operační systém s relativně snadnou správou se může velmi dobře hodit Debian. Bude však nutné zkousnout, že inovace na něm probíhají pozvolným tempem.

Progresivnějším „mladším bratrem” Debianu je pak Ubuntu, jehož updaty vychází v půlročním intervalu, to se však může projevit na stabilitě. Zaměřuje se také více na desktopové využití, o čemž svědčí i několik jeho mutací s různými uživatelskými a grafickými rozhraními. Velkou výhodou pak může být, že za jeho vývojem stojí soukromá firma Canonical, která poskytuje profesionální placenou podporu.

Jelikož je RHEL určený primárně pro komerční sféru, budou i jeho klony vhodné k podobnému využití. Díky 100% kompatibilitě je navíc jisté, že co pojede na RHEL, pojede i na Rocky Linux, AlmaLinux nebo CentOS Stream. Jelikož se však jedná o komunitní vývoj, podporu je třeba hledat u třetích stran. U CentOS Stream je navíc nutné brát v úvahu rolling release, který se může jevit jako výhoda i nevýhoda.

Rozhodující mohou být i zkušenosti vlastních administrátorů. Pokud jsou zběhlí v některé z distribucí, bude pro ně příjemnější s ní pracovat i nadále. V MasterDC vám na dedikovaný server po domluvě rádi nainstalujeme libovolnou distribuci, která je kompatibilní s platformou x86_64. V případě AlmaLinux navíc nabízíme i kompletní správu serveru.