Virtuální server: 5 tipů, na co se zaměřit při výběru

Virtuální servery se od sebe liší v mnoha ohledech a výběr toho pravého není radno uspěchat. Než se ale přesuneme ke konkrétním tipům, vymezíme si, co to vlastně virtuální server je a jak se liší od dedikovaných serverů a cloud hostingu.

Zatímco u dedikovaného serveru si zákazník pronajímá celý fyzický hardware, v případě virtuálního serveru (i cloud hostingu) jsou hardwarové zdroje sdílené s ostatními zákazníky. Fyzický server je v takovém případě virtualizací rozdělený na několik virtuálních strojů, které jsou od sebe izolované a fungují jako samostatné servery pro méně náročné projekty.

Jaký je ale rozdíl mezi virtuálním serverem a cloudem? Na to mají různí poskytovatelé odlišné přístupy. V obou případech se totiž jedná o virtuální stroje, které běží na sdíleném hardware. Velmi obecně a neurčitě by se dalo říct, že cloud je kvalitnější a spolehlivější virtuální server. I tak se ale často stává, že cloud hosting jednoho poskytovatele odpovídá svými vlastnostmi virtuálnímu serveru jiného poskytovatele.

V MasterDC například u cloud hostingu smluvně garantujeme jeho dostupnost, využíváme odlišný způsob virtualizace a provozujeme ho na více fyzických serverech a diskových polích, abychom zajistili redundantnost a bezpečnost dat. Rozdíly podrobněji popisujeme v článku, kde náš cloud server a VPS srovnáváme.

Najít jasnou a univerzálně platnou hranici, kde virtuální server končí a cloud server začíná, je tak v podstatě nemožné. Pro účely tohoto článku ale předpokládejme, že se jedná o izolovaný virtuální stroj běžící pouze na jednom hardware. I tak ale není virtuální server jako virtuální server. Co byste tedy měli při výběru zvážit?

1. Typ virtualizace

Typ virtualizace je pro vlastnostnosti virtuálního serveru naprosto zásadní. Ačkoliv existují nejrůznější částečné či speciální virtualizace, nejčastěji se lze setkat se dvěma hlavními přístupy – s virtualizací na úrovni operačního systému (lightweight virtualizace) nebo na úrovni hardware (plná/nativní virtualizace). Pokud vás téma zajímá více do hloubky, přečtete si náš článek o typech virtualizací.

Pro výběr virtuálního serveru je důležité vědět, že při virtualizaci na úrovni OS musí mít jednotlivé virtuální stroje shodné jádro operačního systému s fyzickým serverem, na kterém běží. Zároveň často není možná vnořená virtualizace (vytvořit uvnitř VPS další virtuální stroje) nebo kontejnerizace. Mezi oblíbené virtualizační platformy na úrovni OS patří třeba LXC, OpenVZ nebo Virtuozzo.

Na virtuálním serveru s plnou virtualizací naopak lze nainstalovat libovolný nemodifikovaný operační systém. Navíc je obvykle možná i vnořená virtualizace a kontejnerizace. Nevýhodou virtualizace na úrovni hardware jsou však vyšší režijní nároky, které mohou ubrat až 20 % výkonu fyzického serveru. Kvůli tomu bývá plná virtualizace zpravidla dražší.

Oblíbenými platformami pro plnou virtualizaci jsou například Hyper-V, VMware vSphere, XENServer a do jisté míry i KVM, u nějž je hypervizorHypervizorHypervizor umí virtualizovat hardware do izolovaných virtuálních strojů.více součástí linuxového jádra. Ne vždy tak panuje shoda na tom, o jaký typ virtualizace se v případě KVM jedná, jeho vlastnosti však odpovídají spíše plné virtualizaci.

Porovnání virtualizací používaných v MasterDC.

2. Základní parametry a hardware virtuálního serveru

Mezi základní parametry virtuálního serveru patří počet CPU, RAM a velikost pevného disku. Samozřejmě u všeho platí, čím větší, tím lepší (ale také dražší) a konkrétní požadavky se odvíjejí od daného projektu, který má na virtuálním stroji běžet.

Co už ale samozřejmé není, je možnost tyto zdroje navyšovat. Myslete proto dopředu a zkuste odhadnout, jaké požadavky bude mít vaše aplikace nebo web v budoucnu. U poskytovatele si pak ověřte, zda je takové škálování možné a za jakých podmínek.

Zvažte také, jaký typ pevného disku je pro vás vhodnější. Trendem jsou samozřejmě rychlé a výkonné SSD disky. I ty se od sebe ale liší. Buď mohou mít zastaralé rozhraní SATA/SAS nebo pracují s moderním protokolem NVMe a PCIe rozhraním. Rozdíl mezi nimi jsme sami otestovali v našich datových centrech.

Při výběru virtuálního serveru nezapomeňte ani na hardware, který by měl být moderní, výkonný a od spolehlivého výrobce. Můžete tak alespoň částečně snížit riziko ztráty dat z důvodu selhání fyzického serveru.

3. Poskytovatel a podpora

Při rozhodování je určitě na místě zvážit kvalitu a možnosti poskytovatele. Zkuste si udělat krátkou rešerši a odpovězte si alespoň na tyto 3 otázky: Jak dlouho poskytovatel působí na trhu? Budou mi jeho služby stačit i v budoucnu? Jaké má reference od svých stávajících zákazníků?

Kromě toho si projděte i zabezpečení jeho datových center. V případě požáru nebo krádeže serveru totiž můžete na vlastní kůži pocítit nepříjemný fakt, že virtuální servery nejsou tak zcela virtuální a dají se fyzicky poškodit či zcizit.

V neposlední řadě se podívejte na to, jak dlouho budete čekat na odezvu podpory. Obzvlášť v případě kritického problému může být každý minuta drahá. Založení ticketu a vyčkávání na odpověď dlouhé hodiny není rozhodně nic příjemného. Ověřte si také, v jakém jazyce s vámi podpora bude komunikovat. Čeština a dokonce ani angličtina nemusí být samozřejmostí.

V MasterDC je v obou datových centrech podpora nonstop přítomna a připravena okamžitě řešit naléhavé problémy. Po celou dobu mají rovněž k dispozici zkušené administrátory, kteří si poradí i s problémy vyžadující větší odbornost. V kteroukoliv denní i noční dobu proto můžeme garantovat reakci podpory do 15 minut. Domluvíte se s ní samozřejmě česky i anglicky.

4. Doplňkové služby k virtuálnímu serveru

Měli byste se také podívat, jestli se k virtuálnímu serveru nabízí doplňkové služby. Díky nim můžete své VPS vylepšit tak, aby více vyhovovalo vašim požadavkům – ať už současným nebo budoucím. Běžně se k virtuálním serverům dokupuje například zálohovací prostor na odděleném serveru, monitoring nebo ovládací panel pro snadnější administraci.

Komplexnější službou je pak správa virtuálního serveru, někdy označovaná také jako managed vps. V rámci ní se profesionální administrátoři postarají mimo jiné o aktualizace operačního systému, bezpečnostní záplaty, zálohování nebo třeba monitoring.

Jejich know-how a zkušenosti ušetří spoustu času a vy se tak můžete věnovat svému projektu naplno, aniž byste se zdržovali údržbou virtuálního serveru. Proč se profesionální správa serveru vyplatí si můžete přečíst v článku na našem blogu.

5. Platba a podmínky služby

Poskytovatelé virtuálních serverů fakturují poplatky za své služby různě. Někteří nabízí měsíční paušál, jiní účtují po dnech, hodinách nebo třeba podle skutečně využitých zdrojů. Každý způsob má svá pro a proti. Měsíční paušál je například přehledný a jasný, avšak v případě změny služby nebo navýšení zdrojů může nastat problém a vy budete třeba zbytečně platit za dny, kdy už virtuální server nepoužíváte, případně již platíte za jinou konfiguraci.

Pozornost věnujte i dalším podrobnostem, které mohou být pro každou službu datového centra specifické. Zjistěte si, do kdy je nutné splatit fakturu, jak probíhá zřízení, změna či ukončení služby nebo jak a s kým řešit případné problémy.

Nebojte se s poskytovatelem poradit

Pokud jste si vše pečlivě prostudovali a stále váháte, je na místě doptat se na potřebné informace a třeba si i nechat poradit od poskytovatele. Jejich zkušenosti s nejrůznějšími typy projektů vám mohou ušetřit spoustu času i budoucích potíží.